Přes tuto komunikaci může proudit určité množství krve z pravé části srdce přímo do levé a tedy neprojde přes plicní řečiště. S tímto množstvím krve tak mohou minout plicní řečiště a přejít přímo do levé části srdce různé částice v krvi obsažené např. drobné krevní sraženiny ( uvolněné např. ze žil dolních končetin a pánve) či plynové bubliny, které se v krvi vytváří např. při dekompresi u potápěčů.
Z levé části srdce se následně mohou dostat krví do mozku ( tzv. embolizace) a tam způsobit:
mozkový infarkt, který se projeví např. ochrnutím končetin, postižením řeči aj. příznaky, což je způsobeno uzávěrem některé větší mozkové tepny.
tzv. mikroembolizaci, kdy i relativně drobné částice, které by se v plicích rozpustily a nezpůsobily žádné obtíže, mohou způsobit postižení mozkové tkáně charakteru malých mozkových infarktů. Tyto mohou vznikat bez vážnějších příznaků, ale jejich postupné hromadění v mozku se může začít projevovat až po více letech a vést k různým projevům poškození mozku ( např. zhoršení paměti až s projevy demence).