Přes tuto komunikaci může proudit určité množství krve z pravé části srdce přímo do levé a tedy neprojde přes plicní řečiště. S tímto množstvím krve tak mohou minout plicní řečiště a přejít přímo do levé části srdce různé částice v krvi obsažené např. drobné krevní sraženiny ( uvolněné např. ze žil dolních končetin a pánve) či plynové bubliny, které se v krvi vytváří např. při dekompresi u potápěčů.

Z levé části srdce se následně mohou dostat krví do mozku ( tzv. embolizace) a tam způsobit:

mozkový infarkt, který se projeví např. ochrnutím končetin, postižením řeči aj. příznaky, což je způsobeno uzávěrem některé větší mozkové tepny.

tzv. mikroembolizaci, kdy i relativně drobné částice, které by se v plicích rozpustily a nezpůsobily žádné obtíže, mohou způsobit postižení mozkové tkáně charakteru malých mozkových infarktů. Tyto mohou vznikat bez vážnějších příznaků, ale jejich postupné hromadění v mozku se může začít projevovat až po více letech a vést k různým projevům poškození mozku ( např. zhoršení paměti až s projevy demence).

• zlatým standardem v detekci PFO je jícnové ECHO srdce (TEE – transezofageální echokardiografie. Nevýhodou tohoto vyšetření je, že sondu umístěnou na konci endoskopu (tenké, řiditelné trubičky) je nutno zavést do jícnu
• druhou metodou detekce je vyšetření transkraniálním dopplerem (TCD) pomocí tzv. TCD bubble testu, který pacienta nikterak nezatěžuje a je tak ideální screeningovou metodou.

Jedná se o minimálně invazivní vyšetření (přístup do loketní žíly) na přítomnost pravo-levého zkratu (včetně patentního foramen ovale), který může být příčinou embolizace do mozku s jeho následným postižením.

Principem testu je simulace paradoxní embolizace prostřednictvím aplikace suspenze vzduchu a fyziolog. Roztoku do periferní žíly a následná monitorace jedné nebo více mozkových tepen pomocí TCD. Pokud se některé bubliny ze suspenze dostanou přes PFO do levé síně a následně do monitorované tepny, zobrazí se díky odrazu ultrazvukového signálu na TCD záznamu jako tzv. HITS (high intensity transient signal) Zachycené HITS v prvních 30 sekundách svědčí o pravolevém zkratu. Falešná pozitivita tohoto vyšetření je možná při výskytu jiné pravolevé komunikace (defekt intraventrikulárního septa, intrapulmonální AV zkrat), event. iatrogenně při příliš dlouhé monitoraci (bubliny projdou přes plicní oběh). Aplikace suspenze nejčastěji do kubitální žíly se provádí dvakrát. Jednou probíhá monitorace při běžné pacientově ventilaci a podruhé při Valsalvově manévru, který zvyšuje tlak v pravé síni a tím i funkčnost pravolevého zkratu.