Cévní mozková příhoda (CMP, mozková mrtvice) je postižení mozkové tkáně vyvolané nedostatečným přítokem krve (ischemie) nebo prasknutím cévy a krvácením (hemoragie) a je  2.nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Četnost výskytu CMP v ČR je asi 250-300 příhod na 100 000 obyvatel. Až 40% pacientů po CMP do jednoho roku umírá, z nemocných, kteří příhodu přežijí, je téměř 50% invalidních.

Ischemická CMP

Mozkové krvácení

Aterosklerotické postižení krčních a mozkových tepen

Existuje celá řada rizikových faktorů neovlivnitelných (věk, dědičnost, pohlaví), ale i řada faktorů ovlivnitelných (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních lipidů, obezita, kouření, cukrovka, různá srdeční onemocnění). Významným rizikovým faktorem je ateroskleróza krčních a mozkových tepen, přičemž včasná léčba (včetně případné operace) může vzniku cévní mozkové příhody zabránit.

 

Pacienti po mozkovém infarktu nebo transitorní ischemické atace (TIA) mají vysoké riziko opakování příhody. Riziko recidivy je v prvém měsíci 4-8%, v prvém roce 12% a v následujících 5 letech 24-29%. Zvláště vysoké riziko vzniku CMP je u pacientů s fibrilací síní, symptomatickou stenózou vnitřní krkavice nad 70% (26% za 2 roky) a symptomatickou stenózou některé z mozkových tepny (až 22% za rok!).

Ambulantní péči o tyto pacienty by měl zajišťovat specializovaný neurolog v cerebrovaskulární poradně, který dohlíží na došetření příčiny CMP a následnou realizaci optimální sekundární prevence. Přitom úzce spolupracuje s praktickými a dalšími odbornými lékaři. Frekvence dispenzárních prohlídek v cerebrovaskulárních poradnách je ovlivněna typem CMP, klinickým stavem, nálezem stenóz, provedenými rekonstrukčními nebo rekanalizačními výkony.